Neodsouditelní
Kdybych použil vůči své zemi přirovnání, nepoužil bych příměr srdce, ale slinivky břišní. Sama o sobě je má země bezvýznamná, ale bez ní by Evropa zemřela.
s. 4
Zločin je stále rafinovanější, projevuje se nepřímo a jeho dokazování je zdlouhavé. Manipuluje ve skrytu, aby dosáhl svého. Je jako manželka po patnácti letech manželství.
s. 6
Když je u nás někdo postaven před soud, zahraje simulanta.
s. 21
To, že někdo slouží lidu, nutně neznamená, že je lidumil.
s. 29
Velká doba dělá velké lidi, malá doba zase ty malé. Každá země má takové politiky, jaké si zaslouží.
s. 30
Být upjatý ve chvíli, kdy žena vaří, je skoro nemožné.
s. 36
Láska je jako oheň žhnoucí pod těžkými poleny. Čím více je překážek, tím je ten oheň silnější. Jediná možnost ho nechat vyhořet, někdy ten plamen vydrží až do smrti.
s. 39
Emancipace je vrahem rodiny, je dobrá pro člověka, ne pro muže a ženu.
s. 48
Milujeme, protože na druhém obdivujeme to, co sami nemáme.
s. 48
Dětství je jako bumerang, i když ho vší silou odvrhneme, udeří nás obloukem přes hlavu.
s. 51
Jestliže znárodnění posvětil fanatismus davu, kupónovou privatizaci posvětilo podsvětí.
s. 54
Slast poznání není úměrná strasti přemýšlení.
s. 64
Nejhezčí stejně bývá až to, když se něco končí.
s.70
Vlastní věk si přesně uvědomíme ve chvíli, kdy potkáme svého vrstevníka.
s. 71
Bohužel u soudu platí, že čím více papírů, tím lépe pro obhajobu.
s. 72
Bylo to nevěrné? Bylo to podlé, hanebné, nechutné, směšné, zavrženíhodné. Byla to pravda.
s. 83
Ženu nejvíce urazí to, když ji odmítneme. A ještě víc to, když ji chceme a nic neuděláme.
s. 85
Nenaplněná láska je jako práce, člověk by si ji měl držet od těla.
s. 122
Zákony jsou abstraktní, lidské touhy konkrétní.
s. 130
Naši žijící rodiče jsou zárukou toho, že máme ještě šanci.
s. 138
Hledat vinu u druhých je ta nejtěžší vina.
s. 153
Obhájit se dá téměř cokoliv, je to jen proud slov bez věcného důsledku. Omluva je od ďábla.
s. 169
Jestli se v našem státě už vůbec nic neutají, měli bychom ho zrušit.
s. 187
Vydělat miliardu je lepší, než šukat s jeptiškou.
s. 191
Když žena sama nalije nějakému muži víno, začíná se chovat jako koketka.
s. 198
Když člověk někoho miluje, stále se do něj zamilovává.
s. 212
Kolektiv je ředidlem čistého rozumu. Jestli je dav k něčemu dobrý, tak k otrávení mozku.
s. 219
Mateřství zplaňuje lidské ideály, protože je naplněním přírody.
s. 229
Jediná spravedlnost je ta, že nikdo nikdy neví, co ho potká.
s. 257